Hazardní hry jsou nebezpecnou zábavou, která ovšem pomohla vytvorit dnešní moderní svet. Je to možná zvláštní, nicméne kasinové hry skutecne inspirovaly pár myšlenek, jež jsou nyní pro vedu zásadní. Pojdme se na ne podívat. Nicméne altomaty zdarma jsou super.
V 16. století nebyl žádný zpusob, jak matematicky popsat štestí. Pokud nekomu v kostkách padly dve šestky, lidé to považovali proste za štestí. Jenže italský lékar Gerolamo Cardano se rozhodl rešit tuto hru matematicky. Napsal manuál pro hráce, kde napríklad popisoval, proc dve kostky mohou být vrženy 36 ruznými zpusoby, pricemž pouze jeden z nich produkuje dve šestky. Tohle byl zacátek vedy, již dnes nazýváme teorie pravdepodobnosti. Dokážeme kvantifikovat, jak pravdepodobná je nejaká událost. Cardano díky své myšlence získal výhodu ve hre a matematika byla obohacena o zcela novou oblast.
Behem 90. let 19. století publikovaly noviny Le Monaco výsledky rulety v kasinech v Monte Carlu. K pravidelným ctenárum této rubriky patril také matematik Karl Pearson. Zajímal se o náhodné události a potreboval data pro testování svých metod. Bohužel se zdálo, že výsledky rulety nejsou až tak náhodné, jak doufal. Pearson kdysi popsal, že i kdyby ruleta v Monte Carlu bežela od zacátku geologického casu na zemi, sotva by se jednou objevil takový výsledek, jaký se behem nekolika posledních mesícu objevil dvakrát.
Pearsonovy metody, vylepšené jeho analýzou rulet, jsou nyní duležitou soucástí vedy. Používají je dokonce vedci v CERNu, když se snaží zjistit, zda jsou výsledky urcité veci jen náhodné, nebo nikoliv. A co se týce té Pearsonovy rulety z Le Monaco, redaktori si tehdy císla vymýšleli protože to bylo jednodušší než tocit ruletou.
Hrajete následující hru. Váš kamarád opakovane hází mincí, dokud nepadne panna. Pokud padne pri prvním hodu, dá vám 100 korun. Jestliže pri druhém, dostanete 200 korun. Pri tretím 400 korun a tak dále, odmena se vždy zdvojnásobuje. Kolik byste kamarádovi byli ochotni zaplatit, aby si s vámi zahrál tuto hru?
Hra je známá jako petrohradská loterie ci petrohradský paradox. Ackoliv potenciální výhra je obrovská, vetšina lidí by byla ochotná dát maximálne pár stovek. V souvislosti s tím v roce 1738 matematik Daniel Bernouilli predstavil pojem „užitek“. Cím méne penez clovek má, tím méne je ochotný riskovat obrovskou výhru. Užitek je dnes bežne využívaným ekonomickým pojmem a je základem celého pojištovnictví. Vetšina z nás radeji bude platit malé pravidelné cástky, abychom se vyhnuli velkému potenciálnímu poplatku.
Tohle všechno je dukaz, že i kasina a jejich hazardní hry mají dve stránky. Nemužete na ne nahlížet jenom negativne.
